Taxikáři, zákeřná lampa a velmi rozzuřený mladý muž

Napsala Furie dne 22 Prosinec, 2010 under Z pohledu ženy | Okomentuj článek

 

První přivolaný taxikář jen vykřikl a dupl na plyn, ale ostatní tři přivolaní se u potenciálního pasažera střídali docela dlouho. S mladíkem se dlouho vybavovali, což nelibě nesl můj soused s močopudným psem, kterého jsem venku během hodiny párkrát zaslechla tlumeným hlasem hučet na labradora, že „je to fuj.“ Kluk se se sousedem dohadoval, že on fuj teda rozhodně neni.

Druhý taxikář pravděpodobně trpěl syndromem ztraceného syna, protože na opilce šišlal a používal obraty jako: „No tak še nám pošadíme do toho autíčka….ne to nejšou dvežíčka od autíčka ale víko od popelniče.“ Načež odjel, protože se kluk naštval, že lampa byla tak zákeřná a k bitce si přizvala další kámošku – tu popelnici.

Třetí taxikář byl od začátku velmi rázný. Dveře! Nástup! Kalhoty nahoru! Tři, dva, jedna, hej rup! Heslovitě tak volal dobrou čtvrthodinu. Při posledním pokynu „Zvedat!“ (náledí zase skórovalo), ani on nevydržel a odjel.

Chvíli se nic nedělo. Myslela jsem, že týpek přišel na ono známé: „Víš jak se pozná, že jsi fakt opilej? Když se ze země zvedne chodník a dá ti přes držku.“, a čekal na chodníku až se přestane točit. Následoval ale poslední pokus o dopravu domů.

Se čtvrtým taxikářem, který se už asi nad ránem nudil, zpívali o hodinu později pod mým oknem. Řidič se původního zákazníka hlasitě ptal, kdo je teď vlastně odveze, když jsou oba opilí? Ten mu jen odpověděl, že to není vůbec důležitý. Konečně jsou prý teď dva a tak jsou síly proti lampě a popelnici vyrovnané. Následoval strašný rachot a příjezd policie.

Nevím jestli k tomu napomohl močopudný pes od naproti, dovedu si ale představit, jak byli pánové dnes ráno smutní ze zjištění, že na záchytce se při vstupu nepodává welcome drink.

(jedna noc na záchytce stojí 1 950,-…pro zajímavost)