Napsala Furie dne 22 Prosinec, 2010 v rubrice Z pohledu ženy | 
Včera v noci jsem byla ze své postele svědkem toho, jak to s námi páni převozníci nemají lehké. Pod mými okny zuřivě vykřikoval mladý naštvaný kluk. Zřejmě ho urazila pouliční lampa, která se na něho dívala, když na ní močil. Po ráně zvláštního zvuku (myslím, že sebou praštil nejprve o lampu a následně o náledí), se jeho agresivita stupňovala. Chvíli se tak dohadoval a pak si konečně zavolal taxíka. Nejprve se ho snažil objednat z prázdné ulice, pak konečně do tolefonu. Přečíst celý článek»
Napsala Furie dne 12 Prosinec, 2010 v rubrice Rozhovory |
Pod pojmem charitativní večírek si většinou představíme komornou akci. Lidé se sejdou, aby vybrali peníze na pomoc těm, kteří je potřebují a jimž se nedostává. Ano, klasické benefiční akce probíhají tímto kultivovaným způsobem. Přece jen jde předevší o účel. Na druhou stranu je příjemné zúčastnit se programu, jehož patronem je například parta drsňáckých tatérů. Přečíst celý článek»
Napsala Furie dne v rubrice Z pohledu ženy |
Protože jediný sport, který vyznávám je kondiční běh po slevách všeho druhu, podstoupila jsem i minulou sobotu tréninkové kolečko po nákupním centru. Do oka mi padla krásná minisukně s třásněmi. Byla zlevněná z tisícovky na necelé čtyři stovky. Ještě loni bych po ní skočila. „No neber to!“ Letos jsem poprvé v životě zaváhala, zda je její délka pod zadek stále vhodná na moje šestadvacetiletá stehna. A jak jsem tam tak stála a rozhodovala se, odstrčila mě postarší paní. Módní skvost popadla a zaplula s ním vítězoslavně do kabinky. Nemohla jsem tomu uvěřit. Její sebevědomí bych chtěla mít! Přečíst celý článek»
Napsala Furie dne 11 Prosinec, 2010 v rubrice Kvůli tobě!!! |
„No konečně!“, pomyslím si schovaná za zataženou žaluzií, kde mezi škvírou pozoruju, jak před domem parkuje opravář firemní škodovku. Kolikrát si ženská může nacpat pantofli do odpadu, aby to nebylo příliš nápadné? Každopádně se k této a mnoha podobným lstím uchyluju alespoň jednou týdně. Jediným důvodem je, abych mohla zavolat údržbářům a vyžádat si Miloše na domácí opravu. Ach Miloš, božský Miloš! Vůbec nevypadá jako typický instalatér s kalhotami na půl žerdi. Naopak chodí čistě oblečený, oholený a navíc není ženatý. To jsem stihla vypozorovat z nahého plně opáleného prsteníčku. Jsem pevně rozhodnutá, že tentokrát se ho už zeptát, jestli by se mnou nezašel na skleničku. Musím ten stud překonat. Přečíst celý článek»
